-
Nejnovější
-
Cestování a doprava
-
Období
V půl jedné v noci zazvoní někdo u lékárníka. Rozespalý lékárník se roztržitě oblékne, otevře a spatří opilého, škytajícího námořníka.
„Vy jste lékárník?” ptá se ho vrávorající námořník.
„Ano. Co se stalo?”
„A jste majitelem této lékárny?”
„Ano, jsem. Co si přejete?”
„Prosím vás,” škytne námořník, „máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Mám!” vyrazí ze sebe lékárník a zuří vzteky, protože ho kvůli takovéhle hlouposti vytáhl z postele.
„Tak si je strčte za klobouk!” zařve ze všech sil námořník a s hurónským smíchem zmizí za rohem.
To by mohl být docela klidně konec, jenže chudák lékárník je zlostí celý bez sebe, rozmrzele se svlékne, vleze do postele a rozčilením nemůže usnout. Asi tak za půl hodiny se zvonek opět ozve. Lékárník vyskočí, navlékne kalhoty, letí ke dveřím a tam stojí zase námořník. Lékárník se chce na něho vrhnout, ale vidí, že tohle je někdo jiný, tenhle je menší a má knírek.
„Promiňte,” omlouvá se námořník s knírkem, „nebyl tady asi tak před půlhodinou jeden opilý námořník?”
„Byl!” vyhrkne lékárník.
„A ptal se vás, jestli jste lékárník?”
„Ptal.”
„A vy jste mu řekl, že ano.”
„Ano, řekl.”
„A ptal se vás,” pokračuje námořník s porozuměním, „jestli jste majitelem této lékárny?”
„Ano, ptal,” odpovídá netrpělivě přešlapující lékárník.
„A vy jste mu řekl, že jste jejím majitelem?”
„Ano, řekl.”
„A zeptal jste se ho, co si přeje?” pokračuje pomalu rozšafný noční návštěvník.
„Ano,” přikyvuje zkoprnělý lékárník.
„A on si přál vědět, zda máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Ano, přál.”
„A vy jste mu samozřejmě řekl, že je máte?”
„Ano, řekl.”
„A on vám řekl, abyste si je strčil za klobouk?”
„Jo, řekl!” vyhrkne lékárník.
Námořník se dobrácky usměje a pokračuje: „Tak já jsem vám jen přišel říct, že už si je za tím kloboukem nemusíte nechávat, a můžete si je zase klidně vyndat, protože jste naletěl na nejapný žert mého opilého kamaráda!”
Další vtipy z kategorie
Na besedě o nejmenším kontinentu: „Je pravda, že v Austrálii se řidič často setká se silničními vlaky?”
„Samozřejmě.”
„Tak to australským řidičům nezávidím - kdyby mě začalo předjíždět třeba pendolino...”
-
+
15. 12. 2011
Loučí se námořník se svou dívkou. Na rozloučenou mu dává dívka svoji fotografii a zdůrazňuje, aby ji měl neustále na očích.
„Tvoje fotografie je velmi pěkná,” povídá námořník, „ale postrádám na ní to, co mám u tebe nejraději.”
„Ale Johne,” zapýří se dívka, „vždyť je to jenom obličej!”
-
+
15. 12. 2011
Chlubí se Petr kamarádovi: „Měl jsem tak bezvadně pojištěného svého trabanta, že když jsem ho v zatáčce v šedesáti nezvládl a rozbil ho na maděru, tak mi pojišťovna vyplatila tolik peněz, že jsem si za ně hned koupil nadupaného sporťáka, chceš svézt?”
-
+
15. 12. 2011
Český turista v exotické zemi: „Slyšel jsem, že je tady možné setkat se s přírodními kmeny.”
„Všechny kmeny našich stromů jsou přírodní.”
-
+
15. 12. 2011
Kapitán velrybářské lodi haleká přes celou přístavní krčmu: „Chlapi, viděli jsme bílou velrybu!”
Všichni okolo se rozesmějí, jeden vtipálek poznamená: „No to je jasné, že byla bílá, když jste na ni mířili harpunou.”
-
+
15. 12. 2011
Pepíček se jde koupat do rybníku a ptá se: „Pane starosto, nejsou v tom rybníku žáby nebo vodní hadi?”
A pan starosta odpoví: „Neboj, Pepíčku, žraloci už je sežrali!”
-
+
15. 12. 2011
Naivita - to je u nás takový stav, kdy se při přecházení jednosměrné ulice podíváte jen na jednu stranu.
-
+
15. 12. 2011
Dva světaznalí cestovatelé postávají na ulici v městě plném smogu a jeden nelibě poznamená: „Potěžpánbů, ty komíny ale čadí!”
„Co chceš,” říká společník, „jsme v Čadu.”
-
+
15. 12. 2011
Horolezec vypráví: „Když jsem dosáhl vytouženého vrcholu, vyčerpaně jsem spadnul na zem.”
-
+
15. 12. 2011
K trosečníkovi, trávicímu dlouhé dny na malinkatém ostrůvku uprostřed oceánu, připlaval jiný a povídá: „Nechci vám kazit radost, ale tohle, na čem jste se zachránil, není bohužel žádný ostrov, nýbrž mina obrostlá chaluhami...”
-
+
15. 12. 2011